RAMMSTEIN

(CHRISTOPH
DOOM SCHNEIDER, DOKTOR CHRISTIAN LORENZ, RICHARD Z. KRUSPE BERNSTEIN, TILL
LINDEMANN, PAUL LANDERS, OLIVER
RIEDEL)
TOTO NENÍ DOZAJISTA STRÁNKA PŘEPLNĚNÁ INFORMACEMI, VZNIKLA
POUZE Z MÉHO OSOBNÍHO ZÁJMU O MUZIKU SKUPINY RAMMSTEIN A Z TOUHY
DOZVĚDĚT SE NĚCO VÍCE O HUDBĚ A TEXTECH. SNAD SE MÉ PŘEKLADY BUDOU HODIT
ZBLOUDILÝM DUŠÍM PODOBNÉHO RAŽENÍ. PRO VYČERPÁVAJÍCÍ INFORMACE NAVŠTIVTE
OFICIÁLNÍ STRÁNKY SKUPINY RAMMSTEIN. STOJÍ OPRAVDU ZA TO JE
SHLÉDNOUT, ZVLÁŠTĚ POTOM FLASH VERZI. NENECHEJTE SI UJÍT ZDE UMÍSTĚNÉ
VIDEOKLIPY, NAHRÁVKY VE FORMÁTU MP3 NEBO HLASOVÁNÍ O NEJLEPŠÍCH SKLADBÁCH.
MŮŽETE ZDE TAKÉ ZAKOUPIT RŮZNÉ ARTEFAKTY SKUPINY.
TAKŽE PRO VÁS KDO NĚMČINOU NEVLÁDNETE A PŘESTO MÁTE CHUŤ SE
DOZVĚDĚT VÍCE, JE ZDE MŮJ PŘEKLAD ALESPOŇ TEXTŮ Z POSLEDNÍ DESKY, JEŽ NESE
NÁZEV MUTTER
3) SONNE
4) ICH WILL
5) FEUER FREI!
6) MUTTER
7) SPIELUHR
8) ZWITTER
9) REIN RAUS
10) ADIOS
11) NEBEL
Teď dejte milé děti pěkně pozor
Jsem hlasem z polštáře
Něco jsem vám s sebou přinesl
Vytrhl jsem si to ze své hrudi
S tímhle srdcem mám tu moc
Vydírat oční víčka
Zpívám až do rozbřesku
Světlo na obloze září
Mé srdce plane
Přichází k vám v noci
Démoni, duchové, temné víly
Plazí se ze sklepa
A budou nakukovat pod tvé ložní prádlo
Teď dejte milé děti pěkně pozor
Jsem hlasem z polštáře
Něco jsem vám s sebou přinesl
Světlo svítí na obloze
Mé srdce plane
Přicházejí k vám v noci
A kradou vaše malé horké slzy
Čekají do východu měsíce
Šlehnou mi je do mých studených žil
Teď milé děti dejte pěkně pozor
Jsem hlasem z polštáře
Zpívám až do rozbřesku
Světlo září na obloze
Mé srdce plane
Může se srdce rozlomit?
Mohou srdce hovořit?
Mohou se srdce mučit?
Mohou se srdce ukrást?
Chtějí mé srdce na pravém místě
Přesto na své cestě dolů cítím
Že bije vlevo
Mohou srdce zpívat?
Může se srdce rozskočit?
Mohou být srdce čistá?
Může být srdce z kamene?
Chtějí mé srdce na pravém místě
Přesto na své cestě dolů cítím
Že tluče vlevo 2, 3, 4
Mohou se srdcí ptát?
Nést pod ním dítě?
Dá se darovat?
Srdci uvažovat?
Chtějí mé srdce na pravém místě
Přesto na své cestě dolů cítím
Že tluče vlevo v hrudi
Závistivec to nevěděl
Vlevo 2, 3, 4
Všichni čekají na světlo
Nebojte se nebojte se
Slunce mi svítí z očí
Dnes večer nezapadne
A svět počítá hlasitě do desíti
Zde přichází slunce
Zde přichází slunce
Je nejjasnější hvězdou ze všech
Zde přichází slunce
Slunce mi září z rukou
Může spálit může vás oslepit
Když se z pěstí šíří
Jeho horko se položí na obličej
Dnes v noci nezapadne
A svět počítá hlasitě do desíti
Zde přichází slunce
Zde přichází slunce
Je nejjasnější hvězdou ze všech
Zde přichází slunce
Slunce mi září z rukou
Může spálit může tě oslepit
Když se šíří z pěstí
Jeho horko se položí na obličej
Dotkne se bolestivě hrudi
Rovnováha se naruší
Nechá tě v bolestech dopadnout na zem
A svět počítá hlasitě do desíti
Zde přichází slunce
Zde přichází slunce
Je nejjasnější hvězdou ze všech
A nikdy z nebe nespadne
Chci aby jste mi věřili
Chci sledovat vaše pohledy
Kontrolovat každý úder srdce
Chci slyšet vaše hlasy
Chci rušit klid
Chci aby jste mne dobře viděli
Chci aby jste mi rozuměli
Chci vaši fantazii
Chci vaši energii
Chci vidět vaše ruce
Utápět se v potlesku
Vidíte mě?
Rozumíte mi?
Cítíte mě?
Slyšíte mě?
Můžete mě slyšet?
Můžete mě vidět?
Můžete mě cítit?
Nerozumím vám!
Chceme aby jste se na nás spoléhali
Chceme aby jste nám všechno věřili
Chceme vidět vaše ruce
Chceme se utápět v potlesku
Můžete mě slyšet?
Můžete mě vidět?
Můžete mě cítit?
Nerozumím vám!
Můžete nás slyšet?
Můžete nás vidět?
Můžete nás cítit?
Nerozumíme vám!
Ohněm který kůži spálí
Vrhám světlo
Do svého obličeje
Žhavý výkřik
Nespoutaný oheň!
Pokárán bude ten kdo bolest zná
Ohněm který spálí chuť
Záblesk pochopení
Ve vašem klíně
Žhavý výkřik
Nespoutaný oheň!
Nebezpečný je ten kdo bolest zná
Od ohně který spálí rozum
Nebezpečné je spálené dítě
Ohněm který od života odděluje
Žhavý výkřik
Nespoutaný oheň!

Táhnu je na bílých vlasech
Vrhám do vzduchu mokrý řetízek
A přeji si abych měl matku
Žádné slunce které by mi svítilo
Žádné ňadro mléko neronilo
V mém hrdle je zasunuta
hadička
A na břiše nemám žádný pupek
Matko
Nesmím srkat ani lízat
A nemám žádný fald k ukrytí
Nikdo mi nedal jméno
Zplozen ve spěchu a bez semene
Matku jež mě nikdy neporodila
Jsem dnes v noci zapřísahal
A věnuji jí nemoc
Potom ji nechám hodit do řeky
Matko
V jejich plících bydlí úhoř
Na mém čele mateřské znaménko
Odstraněno polibkem nože
A také já přitom zemřít musím
A také když vykrvácet musím
Matko dej mi sílu
Malý člověk zemřel jen zdánlivě
Chtěl být zcela sám
Malé srdce na hodiny ztichlo
A tak byl shledán mrtvým
Byl zahrabán do vlhkého písku
S hracími hodinami v ruce
První sníh přikryl hrob
Zcela něžně dítě probudil
Za studené zimní noci
Malé srdce procitlo
Jakmile se mráz do dítěte pustil
Spustily hrací hodiny
Melodii ve větru
A ze země zpívá dítě
Skákej skákej jezdče
Žádný anděl nesestoupí
Mé srdce už více nebije
Pouze déšť pláče na hrob
Skákej skákej jezdče
Melodie ve větru
Mé srdce už víc nebije
A ze země zpívá dítě
Studený měsíc v plné nádheře
Slyší výkřiky v noci
Žádný anděl nesestoupí
Pouze déšť na hrob pláče
Mezi tvrdými dubovými deskami
Si bude hrát s hracími
hodinami
Melodii ve větru
A ze země zpívá dítě
Skákej skákej jezdče
Žádný anděl nesestoupí
Mé srdce už více nebije
Pouze déšť pláče na hrob
Skákej skákej jezdče
Melodie ve větru
Mé srdce už víc nebije
A ze země zpívá dítě
O svátku zesnulých jste slyšeli
Z božího pole tuto melodii
jak tady po vás požadovala
zachránit srdce malého dítěte
Skákej skákej jezdče
Melodie ve větru
Mé srdce už víc nebije
A ze země zpívá dítě
Skákej skákej jezdče
Žádný anděl nesestoupí
Mé srdce už více nebije
Pouze déšť pláče na hrob
Chtěla si ho zopakovat
Ale více jsem jí už nepustil
Zataveni do jedné masy
Tak je to jen pro mne správné
Jsem pěkný výtvor
Dvě duše pod jednou hrudí
???
procházím jinak dnem
jsem nejhezčí člověk ze všech
vidím podivuhodné věci
které mi předtím nebyly nápadné
mohu se každý den obšťastňovat
mohu si sám posílat růže
není tu žádný druhý nebo třetí
jeden a jedna rovno jsou
Obojetník
Jsem tak zamilován
Jsem tak zamilován do sebe
Jedna pro mě jedna pro tebe
To není nic pro mne
Jeden a jedna to jsem já
Jsem samoten ale ne sám
Mohu být sám se sebou
Líbám časně svůj obraz
v zrcadle
A večer usínám sám se sebou
Když jiní hledají děvčata
Mohl jsem se již sám oplodnit
Proto jsem také neklesl na mysli
Když mi někdo řekl přefikni sám
sebe
Obojetník
A ty jsi oř
Já nasedám
Pádíme pryč
Ty sténáš já ti napovídám
Slon v uchu jehly
Dovnitř ven
Já jsem jezdec
Ty jsi oř
Já mám klíč
Ty máš zámek
Dveře se otvírají já vstupuji
Život může být tak nádherný
Dovnitř ven
Hlouběji hlouběji
Řekni řekni to hlasitě
Hlouběji hlouběji
Cítím se dobře ve tvé kůži
A tisíce slonů vyráží
Jízda byla krátká
Mrzí mne to
Sesedám nemám čas
Musím teď k dalším koňům
Kteří chtějí aby se na nich také
rajtovalo
Dovnitř ven
A zve hudbu dovnitř
Mezi krkem a předloktím
Melodie vjíždí tiše do kostí
Zavřel oči
V jeho krvi běsní bitva
Armáda pochoduje jeho střevy
Vnitřnosti se pomalu zahřívají
To není nic pro tebe
To nebylo nic pro tebe
Nic ti nezůstane
Navždy
Bere jehlu z žíly
Melodie vyjíždí z kůže
Housle hoří se skřípotem
Harfy se zařezávají do masa
Otevřel oči
A přece se neprobudil
To není nic pro tebe
To nebylo nic pro tebe
Nic ti nezůstane
Navždy
Směs masa tak bohatá na pocity za
svítání
Tam kde se moře země dotýká
Chce mu říkat pravdu
Přesto její slova pohltil vítr
Tam kde moře končí
Rozechvěně drží jeho ruce
A políbila ho na čelo
Večer nosí v hrudi
A ví že musí prožívat
Pokládá hlavu v jeho klín
A žádá poslední polibek
A potom ji políbil
Tam kde moře končí
Její rty slabé a pobledlé
A její oči zvlhly
Poslední polibek je zde tak dlouhý
Poslední polibek
Už si víckrát nevzpomene

